Historie

Pohled do historie hasičů obecně, ale i historie sboru hasičů ve Frymburku.

Za podrobné zpracování historie hasičů ve Frymburku patří zvláštní poděkování panu Václavu Lieblovi, který celý text zpracoval z původně dochovaných zdrojů v německém jazyce (kronika), vše přeložil a přepsal do elektronické podoby.

Historie českého hasičstva v Čechách a na Moravě

První protipožární opatření ve starověkém Římě pocházela z roku 21 př. n. l., kdy císař Augustus zřídil bezpečnostní oddíl asi 7000 mužů, v jejich čele stál prefectus collegii, jeho postavení odpovídalo dnešnímu veliteli. V dalších staletích byly hasební zásady značně primitivní. Čechy měly za povinnost dodat při požárech určité množství nářadí a osob. Majitelé koní dávali k dispozici koně. Pilným hasičům se podávalo na posilněnou a pro povzbuzení pivo za obecní gro. Naopak rabování při ohni se velmi přísně trestalo – na místě byl dotyčný hozen do ohně.

Až v 19. století se objevují první snahy založit dobrovolný hasičský sbor. První český dobrovolný hasičský sbor v Čechách tak byl založen ve Velvarech v roce 1864, na Moravě dne 8. června 1871 ve Velkém Meziříčí, o co se velkou mírou zasloužil Titus Krka, velmi významný činitel v počátcích zakládání hasičských sborů na Moravě. Následovalo zakládání sborů nejprve ve větších městech a poté  na vesnicích, takže v roce 1874 existovalo již 107 dobrovolných hasičských sborů. Dalším významným počinem byla ustavující schůze Ústřední zemské jednoty hasičské v Praze v roce 1879.

Vybavení sborů technikou probíhalo velmi pomalu. Nejprve se k dopravě vody požívaly voznice pro dopravu 200 a 400 litrů vody. A později přibyly ruční stříkačky a v roce 1884 předala smíchovská firma R.A.Smekal první parní stříkačku vyrobenou v Čechách do užívání. Po první světové válce začaly být sbory vybavovány hasičskými automobilovými stříkačkami, např. PRAGA RN AS 16 o výkonu 1600 l.m-1.

Historický vývoj obce – městyse Frymburk

Začátky sahají do 13. století. Stejně jako řada jiných míst na jihu Čech byl i Frymburk ve svých počátcích spojen s činností českého šlechtického rodu Vítkovců, kteří při stezce vedoucí z Rakous do Čech nad vltavským brodem na nejvýše položeném kopci Svatotomášského pohoří Šumavy zbudovali opevnění, pravděpodobně věžovitý hrádek. Hrádek měl být sídlem pro ochranu povozů, čilé obchodní stezky.

První písemné zprávy se zmiňují pouze o kapli a o faráři. Kapli ve Frymburku darovali Vítkovci kolem roku 1270 benediktinskému proboštví v Zátoni u Českého Krumlova, které i s okolními pozemky náleželo klášteru Ostrov u soutoku řek Vltavy se Sázavou. Neznámého dne roku 1277 frymburský farář Přebyslav byl svědkem právního pořízení, kterým Vítek z Krumlova daroval klášteru ve Vyšším Brodě některé vesnice. Kaple stála ve stejnojmenné osadě, takže listina z roku 1277 je první věrohodnou písemnou zmínkou o existenci Frymburku. Jindřich z Rožmberka ( příslušník větve Vítkovců ) daroval roku 1305 tuto kapli i s jejími příjmy premonstrátskému klášteru v nedaleké Drkolné v Rakousku. Nastal spor mezi kláštery v Ostrově a Drkolné, který trval 8 let. V roce 1313 byl spor rozhodnut ve prospěch kláštera v Drkolné a to biskupen Janem z Prahy, který vynesený rozsudek potvrdil. Přesto se ostrovští benediktini definitivně vzdali práv k frymburské faře až roku 1317.

Nejen vznik Frymburku, ale ani počátky jeho městského charakteru nelze přesně časově stanovit. Protáhlý tvar náměstí, naznačuje, že původní osada se rozložila kolem tržiště, takže snad již před koncem 13 století se stala trhovou vsí. Dalším rozvojem nabyl Frymburk charakter městečka, jehož nezbytnou podmínkou byly týdenní trhy. Poprvé byl městečkem nazván v roce 1379, avšak ještě v roce 1456 nebyl zde týdenní trh pravidelný. Konal se podle potřeby. Frymburk byl až do roku 1848 součástí panství Rožmberk. Poslední člen rodu Petr Vok z Rožmberka daroval své panství, tedy i Frymburk roku 1600 svému synovci hraběti Janu Zrinskému. Po jeho smrti v roce 1612 připadlo panství Janu Jiřímu ze Švamberka. Rodu Švamberků, bylo panství zabaveno za jejich účast ve stavovském povstání roku 1618. V roce 1620 předal císař Ferdinand II. celé bývalé rožmberské panství včetně Frymburku, hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi, jako odměnu za jeho služby velitele císařských vojsk a náhradu za vojenské výdaje. Zrušením poddanství roku 1848 přestal tento šlechtický rod být feudální vrchností, ale zůstal majitelem pozemků až do roku 1945, kdy byl majetek zkonfiskován za nepřátelskou činnost proti tehdejší Československé republice.

Právní postavení městečka, zahrnující práva měšťanů i jejich povinnosti k pozemkové vrchnosti, bylo jednak písemně dané, jednak nepsané. Privilegia písemně doložená, někdy jen potvrzovala existující právní stav. Nejstarším frymburským privilegiem , 19. května 1492 vydaném Vokem z Rožmberka, dal měšťanům právo volně prodávat, odkazovat nebo darovat jejich majetek. V dalších staletích bylo toto privilegium znovu a znovu potvrzováno. Další právo udělil Vilém z Rožmberka 28. května 1577, vařit bílé a ječné pivo pro vlastní potřebu. První buquoyské privilegium z roku 1623 nově stanovilo povinnost poddaným přidržovat se katolického náboženství. Mezi frymburská městská práva, která nikdy nebyla potvrzena listinou, náleželo mimo jiné i právo
hrdelní, to bylo oprávnění frymburského soudu (nadřízený soud byl ve Vyšším Brodě), odsuzovat provinilce k trestu smrti. Tohoto práva Frymburk pozbyl v 17. století.

Frymburk ležel stranou od rušného hospodářského a společenského života a jakýkoliv pokrok sem pronikal jen pozvolna. Na frymbursku se žilo převážně živočišnou a rostlinou zemědělskou činností a částečně i lesnickou prací v těžbě a přibližování i v plavení dřeva po řece Vltavě. Provozovalo se zde koželužnictví. Vyrábělo se zde i nářadí a nástroje pro běžnou potřebu měšťanů, sedláků i chalupníků. Co se zde nevyrobilo, nakoupilo se na trzích. V okolí Frymburku bylo několik mlýnů, nechyběl i vodní hamr a kovářství. Výroba dřeváků a střešních šindelů. Velmi rozšířena byla stará tradice přadláků, tkalců a běličů, tedy pláteníků. Skoro v každé chalupě stál tkalcovský stav. Plátno utkané ve Frymburku bylo dodáváno přes obchodníka Greipla do řady měst tehdejší rakouské monarchie, ale i přes jadranský přístav Terst i do zámoří. Práci také poskytovala papírna v Loučovicích, jejíž počátky sahají do roku 1884. Od revoluce v roce 1848 do začátku první světové války v roce 1914 se Frymburk pozvolna začal měnit, ač doba nebyla zrovna pro život lehká. Za zmínku stojí několikeré rozšíření školy, úprava náměstí, zřízení spořitelny, zavedení pošty a telegrafní stanice, zavedení pravidelných dobytčích trhů.

Frymburk reprezentovali i významné osobnosti. Narodili se zde : barokní malíř Jiří Bachmann (1613-1652), hudební skladatel a dvorní varhaník, učitel významných skladatelů Brahmse, Brukcknera, Belly a jiných. Profesor vídeňské konzervatoře Šimon Sechter (1788-1867) a spisovatel a pedagog Jordan Kajetán Markus (1831-1893). Frymburským rodákem byl také fyzik, prezident Vídeňské akademie věd a v letech 1851-55 ministr obchodu a průmyslu Ondřej ( Andreas ) Baumgartner (1793- 1865), který vypracoval několik významných projektů a i jeho působení na profesorském postu mělo za následek, že si jej oblíbil císař Františk Josef I. a který jej povýšil i do šlechtického stavu. Pod Baumgartnerovým dohledem vznikl v roce 1846 mezi Brnem a Vídní první elektrický telegraf v Rakousko-Uhersku. Na jeho rodném domě na náměstí je umístněna pamětní deska. Pobýval zde i spisovatel, rodák z nedaleké Horní Plané, Adalbert Stifter, který má pomník v parku na frymburském náměstí. V letech 1786-1838 zde žil varhaník a pedagog Johan Nepomuk Vojtěch Maxant (1750-1838), což připomíná pamětní deska na budově bývalé školy vedle kostela, kde působil jako učitel.

Mezi nejvýznamnější frymburské památky patří kostel sv. Bartoloměje stojící na dolním konci náměstí. V parku na náměstí stojí barokní morový sloup z roku 1635, pranýř se zvonem z roku 1651 a kamenná kašna z roku 1676. Uprostřed parku stojí podstavec bývalého pomníku, který původně nesl bronzovou sochu rakousko-uherského mocnáře císaře Josefa II. Pomník byl odhalen v srpnu 1914. Po vzniku Československé republiky. Socha byla v roce 1919 z podstavce odstraněna. Krátkou dobu několika let nesl podstavec reliéf šumavského básníka a spisovatele Adalberta Stiftera. V současnosti slouží podstavec jako pomník osvobození Československa od německé okupace a jsou zde umístněny desky s datumy osvobození ČR 8. května 1945 a osvobození Frymburku americkou armádou dne 6. května 1945.

Některé větší katastrofické události ve Frymburku a okolí před i po vzniku Sboru dobrovolných hasičů jak uvedeno v kronikách

Rok 1721

• 25.ledna v 11 hodin v noci byl podpálen zlovolným člověkem dům Kryštofa Leutgöba ve Svatonině Lhotě, kde mu shořel celý selský dvůr včetně 130 korců obilí ( 1 korec = dutá míra = 93,36 litru ), velké množství krmení, 19 kusů skotu, prádla a jiných věcí až na dvě místnosti výměnku a tak zvané chlebové půdy. Dobrosrdečností frymburských a ostatních obcí si mohl postavit následujícího jara dvůr znovu. Jeho vysokohraběcí milost z Rožmberka, hrabě Buquoi, mu dal v Pavlově a Hamerském mlýně nařezaná prkna ze 40 kusů kmenů za velmi levnou cenu 20 zlatých. Pomohl mu také s ostatním potřebným listnatým dřevem. Tak mu také prominul na dobu tří let poplatky za robotu.

Rok 1724

• 14.května v noci, kdy již všichni lidé spali, uhodil blesk do domu Eliáše Liebenweina a vyhořelo 9 domů od pivovaru až po Greiplův dům. V tento den slíbili měšťané, že půjdou procesím každoročně do Výtoně.

Rok 1731

• 29.června na den Petra a Pavla uhodil opětovně blesk do Leutgebova domu ve Svatonině Lhotě a shořely mu dvě půdy s krmením. Škoda byla odhadnuta na 215 zlatých.

Rok 1842

• na pátek v postním týdnu vyhořela koželužna zdejšího koželužského mistra Ondřeje Markuse blízko odtoku od Stavebního mlýna. Příčinou byla nadměrná vodní síla, kterou vypouštěl odtokem mlynář. Tato se zahřála natolik, že se vznítila a koželužna zcela vyhořela.

Rok 1856

• 7. srpna dopoledne kolem 9 hodiny vypukl v domě Antonína Bauera čp. 51, na střeše vedle komína požár, který ihned zachvátil uskladněné seno a slámu a rozšířil se rychle po celé půdě. Protože vanul lehký vánek od severu, věřilo se , že jádro ohně se lehce zvládne. Brzy se ale ukázalo, že jsme se strašně mýlili. Brzy byla přivezena požární stříkačka. Oheň se rychle rozšířil a zaměřili jsme proud vody na podlahu světničky, která se nacházela na straně Panského mlýna a kde vlastně bylo jádro ohně. Sotva se proud vody dotkl střechy, rozlétl se oheň strašnou silou na všechny strany. Vodní proud byl rozlomen a oheň udeřil na požární stříkačku. Protože byla shledána veškerá snaha a námaha marná, byla stříkačka přetažena k ohroženým domům, ale i zde bylo zjištěno že veškerá snaha jest marná a že oheň nikdo nezastaví. Stodola Františka Wipplingera čp. 40 byla již v plamenech a zvedající se silný vítr od západu působil rychlé rozšíření ohně na protější domy a zasáhl obě strany náměstí tak rychle, že během jedné hodiny stálo téměř celé náměstí v jednom plameni a na hašení už nebylo ani pomyšlení. Všichni pospíchali zachránit něco ze svého majetku, svůj život a svých blízkých. Celkem se 54 domů stalo obětí plamenů. Zůstal uchráněn kostel, fara s dvorem a škola a za nimi dále stojící domy. Žel vedle četných uhořelých zvířat přišli o život i 3 lidé. Oheň zuřil až do pozdní noci. Spáleniště doutnalo ještě několik následujících dní.

Rok 1866

• Ještě nebyly obnoveny všechny domy, zničené požárem v roce 1856, ještě nebyly zaceleny všechny rány, které toto neštěstí způsobilo a již 7.října o půl 3 odpoledne vyšlehly plameny mezi domy čp.81 a 82. Protože vál severovýchodní vítr, tak se oheň rozšířil na vzadu stojící domy s naplněnými stodolami jako blesk. Byla zasažena pravá strana náměstí a další domy směřující k Vltavě. Oheň zasáhl levou stranu sousední obce Frýdava. Celkem shořelo ve Frymburk 47 domů, mezi nimi obecní pivovar, obecní dům na „Turnbergu“, měšťanský špitál, farní dvůr, věž kostela a dále na Frýdavě vyhořelo 17 domů. Velké úsilí bylo vyvíjeno v místním pivovaru, aby živel nepostoupil dále. Při požáru odváděly příkladnou práci stříkačky z Dolní Vltavice, Černé v Pošumaví, Horní Plané, Vyššího Brodu a z Hořic na Šumavě se svými mužstvy. Frymburská stará stříkačka, zhotovená Christofem Kraterem, byla téměř nepoužitelná. V 5 hodin bylo slyšet poslední bití zdejších zvonů v kostelní věži, které se brzy začaly tavit a zřítily se do hloubky vyhořelé věže. Kostel naštěstí nevyhořel, třebaže okna žárem popraskala. V noci pokračovalo hašení rozsáhlého ohně. Tentokráte nedošlo k žádným obětem na lidských životech. Uhořelo nebo se udusilo kouřem mnoho skotu a dalších zvířat.

Rok 1867

• 15. července vyhořelo 5 domů. Příčina požáru byla neznámá, jenom byla všeobecná domněnka, že Albert Proschko založil oheň mezi svým domem a domem pana starosty Františka Pernsteinera. Vynikající služby přitom prokázali tesaři z Aigenu v Rakousku, kteří s obdivuhodnou chladnokrevností strhávali a shazovali hořící trámy z krovů střech a tak také zachránili Holzbauerův dům před vyhořením.

Rok 1872

• 5. února vyhořelo 7 domů. Oheň vypukl ve stodole domu čp. 7 o půl šesté ranní. U čp.1 hořela již střecha za ním postaveného mlýna, ale byla včas uhašena. Od domu čp. 3 byl krov přední strany zachráněn, přestože byl pokryt šindelem, neboť zadní strana byla pokryta vysokou vrstvou sněhu, který byl použit při hašení.

Rok 1872 byl pro Frymburk rokem významným, protože dne 21. dubna se v obecní kanceláři konalo ustavující shromáždění za přítomnosti 53 členů a byl ustaven Sbor dobrovolných hasičů.

Do vedení hasičů byli zvoleni:

Předseda………………………………………..Gustav Greipl

Místopředseda…………………………………Josef Hofman

Zbrojní hlídku vedl……………………………Franz Grill

Oddělení hasičských žebříků vedl………….Güntr Hofman

Oddělení hasičských stříkaček vedl………..Rudolf Greipl

Vodní oddělení vedl…………………………..Ignaz  Prantner

Záchranný sbor byl pod vedením…………..Josefa Toussainta

Jak je uvedeno v obecní kronice, musel čerstvě založený hasičský sbor od počátku bojovat s mnoha potížemi ze strany poloměšťáků. Zpočátku byl hasičský sbor při nácviku terčem posměšků. Když však při několika požárech mimo obec postupoval sbor s přehledem a horlivostí, začala být uznávána užitečnost a účelnost tohoto sboru. V roce založení sboru se již dříve založený hudební spolek změnil v kapelu hasičského sboru.

Křest ohněm získal nový spolek při požáru selského domu v Pufru, kdy se poprvé vyznamenal.

• na podzim vyhořelo ve Vyšším Brodě 21 domů, přičemž se hasičský sbor obzvlášť vyznamenal.
• toho roku ve Výtoni uhodil blesk do tzv. „Gregoren“ domu. Hasiči vyrazili o půlnoci a zachránili sedlákovi veškerý dobytek a mnoho hospodářského zařízení a nářadí.
• Blatenský mlýn vyhořel v tom roce dvakrát, přičemž hasiči se při požárech vyznamenali. Při druhém požáru vyhořel mlýn v 11 hodin v noci a mlynáři shořelo 13 kusů skotu, 6 prasat a jeden kůň.

Rok 1876

• 20. srpna odpoledne o půl jedné hodině vyhořelo ve Světlíku 10 domů, přičemž snaživě zasahovali i frymburští hasiči.

Rok 1879

• 31. května vyhořel večer v půl desáté hodině tzv. Reisův mlýn. Oheň byl podle domněnky založen úmyslně. Zdejší hasiči se podle názoru a činnosti vyznamenali.
• 11. června, v podvečer Božího těla, vyhořel opět Bauerův dům u Reisova mlýna, stejně tak v půl desáté v noci. Věří se, že i tento oheň založila zlovolná ruka.

Rok 1880

• v červenci vypukl ve vsi Hůrka u Černé v Pošumaví oheň a vyhořelo 13 selských stavení včetně hospodářských budov a jeden domek. Hasiči vyrazili k ohni v půl dvanácté dopoledne a v 1 hodinu bylo mužstvo na požářišti. Žel přijeli již když bylo vše vyhořelé. Ve 4 hodiny odpoledne se mužstvo v počtu 12 mužů vrátilo včetně stříkačky domů.
• 26. srpna ve 4 hodiny odpoledne vypukl ve vsi Posudově požár a vyhořel tzv. Starorychtářský a 2 další domy. Zdejší hasiči pracovali s velkou odvahou a nadšením a tak bylo zabráněno rozšíření strašlivého živlu.

Rok 1881

• v noci ze 16. na 17. října vyhořel selský dům čp. 14 a 15 Jana Leichtenmüllera v Mýtince u Frymburku. Při tomto neštěstí uhořel sedlák, bylo zničeno veškeré krmení a uhořelo 13 kusů skotu, 1 koza a 3 prasata.

Rok 1882

• na jaře se konali volby vedení na další období. Do funkcí byli zvoleni :
  Předseda později nazývaný hejtman …………………..Konstantin Thür
  Zástupce …………………………………………………..Andreas Wagner
  Velitel čety ………………………………………………..Josef Höpfl
  Zbrojní hlídka ……………………………………………..Wenzel Hager
  Náčelník oddělení hasičských žebříků ………………..Wenzel Honenschläger
  Náčelník oddělení hasičských stříkaček ………………Albert Sechter
  Náčelník vodního oddělení ……………………………..Johann Brunner
  Záchranné oddělení …………………………………….Josef Toussaint
  Jednatel …………………………………………………..Hermann Voraberger

• 25. června bylo první hasičské cvičení nově zvoleného velení. Před nastoupeným mužstvem, které se konalo před skladištěm nářadí, bylo spozorováno, že nad lesem u Výtoně stoupá velký sloup kouře. Rychlým krokem se vydalo mužstvo k ohni, kde uprostřed lesa zuřil oheň, založený pravděpodobné zlovolnou rukou. Mužstvo
  započalo okamžitě hasit a lokalizovat oheň, což se podařilo. Vyhořel prostor asi v rozloze 300 m2.
• 20. srpna se konala oslava 10letého trvání dobrovolných hasičů ve Frymburk a slib nových členů. K tomu byli pozváni hasiči ze sousedních míst. Dostavili se k této slavnosti i hasiči z Haslachu v Rakousku v delegaci 11 mužů a delegace z Rožmberka v počtu 10 mužů. Slavnost měla v celku krásný průběh.
• 19. září byly stanovy spolku hasičů potvrzeny c.k. Místodržitelstvím v Praze pod č.j. 61756.

Rok 1883

• 3. července vypukl ve vsi Větrná ( farnost Malšín ) oheň a tomuto strašnému živlu padla za oběť celá vesnice a to 9 selských domů včetně hospodářských budov a 3 domky. Byly zničeny zásoby sena i hospodářské nářadí. Jedno dítě ve věku jeden a půl roku našlo v tomto ohni smrt. Frymburští hasiči v síle 24 mužů a stříkačky se
  zúčastnili na likvidaci tohoto požáru. Ve 2 hodiny v noci přišel tento oddíl domů. V Horním Marschlágu vyhořelo téže noci 8 objektů, o život přišly dvě děti a příliš mnoho dobytka.
• 9.září podnikli dobrovolní hasiči o 25 mužích cvičný pochod do Černé v Pošumaví, čímž bylo i zahájeno a upevněno přátelství.

Rok 1884

• 6. března vyhořely 3 zemědělské usedlosti v Meziříčí u Světlíku. K ohni vyrazili hasiči ale nemohli mnoho pořídit, protože oheň nebyl pro mlhu vidět a zprávu podal povozník až po 2 hodinách. Družstvo hasičů o síle 24 mužů se vrátilo.
• 2. června uspořádali dobrovolní hasiči v Výtoně výlet do Frymburka v síle 40 mužů. Zdejší hasiči přivítali cizí spolek s hudbou a potom v hostinci „Hvozd“ uspořádali zahradní koncert při němž panovala mezi oběma spolky veselá zábava.

Rok 1885

• 8. února se konalo generální shromáždění dobrovolných hasičů, na němž byla provedena volba nového velitele. Jako předseda byl zvolen Jan Robitschko, měšťan z čp. 86, jako jeho zástupce Konstantin Thür, jako vrchní lezec Eduard Schullerbauer, obchodník a jako mistr stříkačky Josef Kerjn, obuvník.
• 3. května byl vedle dveří kostela postaven misijní kříž, který byl předtím nesen ve vlastním procesí kolem náměstí. Neslo ho 12 chasníků s bílými šerpami, vedle nich šlo 12 dívek s červenými šerpami slavnostně oděných a přes 50 malých děvčat v bílých šatech. Na procesí se podíleli i dobrovolní hasiči a veteráni s kapelou. Při misii se vyzpovídalo 3056 osob a přijali sv. přijímání.
• 25. května podnikli hasiči z Výtoně výlet do Frymburk. Spolek byl přivítán zdejšími hasiči s hudbou. V půl čtvrté odpoledne předvedli hasiči hlavní cvičení, kčemuž přispěli i hosté. Po cvičení následoval odchod
• 28. června oslavil zdejší spolek vojenských veteránů své 10 výročí založení. V předvečer tohoto dne bylo velké čepobití a pochodňový průvod, na kterém se podíleli i hasiči. Panu protektorovi veteránského spolku Tröstrovi bylo před jeho domem zahráno dostaveníčko. Na vlastních oslavách se zúčastnil také veteránský spolek z Rožmberka s praporem v počtu 13 mužů, potom delegace rožmberských dobrovolných hasičů v počtu 4 mužů, Dále delegace hasičů z Hořic v počtu 9 mužů a delegace hasičů v Výtoně v síle 21 mužů.
• 12. září se rozloučil, v důsledku svého povýšení na faráře ve Stöklu u Rohrbachu v Rakousku, oblíben a vážen malými i velkými, velebný pan kaplan Hermann Voraberger, který ve Frymburk působil 7 let. Při jeho odjeydu vytáhli hasiči, spolek veteránů s kapelou a doprovázeli ho kus cesty. Při odchodu bylo přítomno i obecní zastupitelstvo, jehož byl velebný pán členem jako zapisovatel a tajemník a získal si zásluhy.
• 21. prosince zemřel všude velice vážený měšťan pan Jan Robitschko, který pracoval 10 let jako obecní tajemník a byl předsedou spolku dobrovolných hasičů. Na jeho pohřbu, který se konal 23. prosince, byli hasiči s vojenskými veterány a hasičská hudba.

Rok 1888

• 23.července v noci o půl jedenácté hodině táhla velmi silná bouřka a blrsk uhodil do domu Josefa Lepschyho v Posudově. Zabil krávu a dům zapálil, oheň se šířil takovou rychlostí, že během půl hodiny byla levá strana vesnice kořistí plamenů.
• 21. září došla cestou c.k. Okresního hejtmanství Kaplice od Jeho c.k. Apoštolského Majestátu dobrovolným hasičům ve Frymburku nejmilostivější podpora ve výši 60 zlatých na nákup a opatření hasebních rekvizit.

Rok 1889

• 22. února v půl jedenácté dopoledne vypukl v hospodářské budově měšťana a hamerníka Valentýna Auera na čp. 91 oheň, z kterého i přes rychlý zásah zdejších hasičů, vyhořena hospodářská a obytná budova. Příčina požáru je neznámá.
• 11. března v 11 hodin v noci vznikl z neznámých důvodů požár v domě čp. 130, pana Ignáce Drasche. Požár zničil krov obytné budovy a také stodolu.

Rok 1913

• 2. prosince v úterý v polední hodině zazněl v obci požární poplach, mělo hořet v místě u Lenze. Hasiči byli brzo hotovi a odjeli odtud. Po půl hodině jeli zpět, protože se jednalo pouze o komínový požár.

Roky 1914 až 1918 – období I. světové války nejsou v kronikách žádné podstatné záznamy o hasičském spolku ve Frymburku pouze to, že většina členstva narukovala ke svým regimentům a odešla do války. Na jejich místo nastoupily ženy a dívky. Mnozí členové hasičského spolku se z války nevrátili. Spolek se postupně konsolidoval a během poměrně krátké doby byl zase akceschopný.

Činnost dobrovolných hasičů v období mezi I. a II. světovou válkou.

Rok 1921

• byl mimořádně suchý a velice horký. Také docházelo k častým požárům. 23. února požár v Loučovicích v papírně. Dne 22. května byl lesní požár na Vřesovém vrchu, dne 26. května zapálil blesk ve Frymburku na Tělocvičném vrchu dům . V srpnu byl lesní požár na Jelením vrchu a blesk zapálil v Kobylnici a za oběť padla dvě hospodářství. Dne 29. srpna hořelo na Lojzových pasekách u Watzla.

Rok 1922

• Mnohé spolky slavily výročí svého založení. Tak i dobrovolní hasiči ve Frymburku v létě 1922 slavili 50. výročí svého založení.

Rok 1923

• 5. listopadu požár v Guglwaldu v Rakousku.

Rok 1924

• vyhořela stodola ve Frymburku vedle obytného domu Zaby na Tělocvičném vrchu. Obytný dům byl zachráněn.

Rok 1926

• požár dvora Mrakšov u Frymburka

Rok 1927

• požár na Svatém Tomáši

Rok 1928

• požár v Malšíně a požár v Kovářově

Rok 1929

• požár ve Velkém Strážném u Světlíku, požár v Přední Výtoni a požár v Loučovicích

Rok 1930

• 26. června zapálilblesk tzv. Krejčovský domek v Hrdoňově a v panujícím větru stála brzy celá vesnice v plamenech až na 2 hospodářství. Lze poděkovat hasičským sborům z Frymburku, Pláničky, Dolní Vltavice a Blatné. Lidské životy nebyly ztraceny.

Rok 1931

• 19.července se konalo svěcení hasičské motorové stříkačky. Frymburští hasiči se tak zařadili mezi ostatní hasiče, kteří byli již dříve vybaveni podobnou stříkačkou. Patronkou stříkačky byla paní velkoprůmyslníková Poraková.
• velký požár v Perneku

Rok 1932

• 12. června oslavili hasiči 60 výročí svého založení. V tuto sobotu bylo v obci vidět velké množství hasičů, kteří poslechli pozvání frymburských.
• (článek převzatý z Jihočeských lidových novin) Dne 25. listopadu vypukl z neznámé příčiny ve 12 hodin, 15 minut v poledne ve Frymburku ve stodolách čp. 80 a 81 požár, který rychle zachvátil nádvorní budovy a to tak, že v krátkém okamžiku nejen dvě budovy, ale i kolna, stáje a jedna obytná budova byly v plamenech.Tak jak se požár rychle šířil, o to rychleji byli na místě zdejší hasiči, které vyburcoval tklivý zvuk zvonu na pranýři na náměstí. Rychle byla motorová stříkačka u potoka na náměstí, rychle následovaly ostatní 3 ruční tlakové stříkačky a v okamžiku zaútočilo 9 linií hadic proti 700 m vzdáleným plamenům. Frymburští hasiči a obyvatelé dobře vědí, co znamená zvonění zvonu na pranýři. Na všech stranách se pilně pracovalo a také ženy a dívky v neúnavné práci k konvemi a kýbly, a neúnavné ruce na ručních stříkačkách, které stále pumpovaly v této divoké houževnaté činnosti. Ve správném okamžiku se podařilo protáhnou jeden proud dvorem čp.82, přes přízemní střechu nemocničního izolačního domečku. Pořád ale nebyl požár pod kontrolou. V pravý čas dorazili hasiči z Loučovic a Výtoně a zapojili se do únavné práce.Dále dorazili hasiči z Černé, Krumlova, Pečkova mlýna, přádelny konopí, budějovičtí hasiči z povolání, čeští a němečtí hasiči z Prachatic, Malšína, Hůrky, Kaplice a Slupečné. Požár byl brzy lokalizován a utlumen. Přesto byly zničeny budovy, zničena celá úroda, zemědělské nářadí a stroje.

Rok 1937

• dne 25. července se konala slavnost svěcení motorové stříkačky dobrovolných hasičů ve Frýdavě. Tam byl sbor založen v roce 1930.
• v měsíci listopadu, asi v půl dvanácté v noci vypukl v domě čp. 9 u Františka Watzla oheň. Byla zasažena část zadního traktu, stáj a od domu čp.10 sklad dřeva. Oheň vznikl údajně od žhavého popela a jenom díky rychlému a jistému zásahu místních hasičů se tento požár nemohl rozšířit dále.

Za období II. světové války se žádné písemné doklady o činnosti dobrovolných hasičů nedochovaly. Již v roce 1945 se začal tvořit nový český sbor dobrovolných hasičů ve Frymburku. Postupně jak odcházeli nebo byli odsouváni němečtí obyvatelé obce a okolí, byla přebrána technika a vybavení sboru. Tato etapa se v současnosti pro tyto stránky zpracovává.