Rok 1946 -1969 vývoj dobrovolných hasičů

Konec II. světové války a poválečný vývoj dobrovolných hasičů od roku 1946 – 1969

Již v roce 1945 po osvobození obce americkou armádou 6. května, začali přicházet první nejprve čeští, později slovenští dosídlenci a slovensky mluvící reemigranti z Rumunska. Dále z Polska, Maďarska a z bývalého Ruska Volinští češi. Nejdříve přicházeli do obce vojáci, příslušníci NB ( Národní bezpečnost), zaměstnanci pošty a další dosídlenci s pověřením národních správců na pile, hamru, v obchodní síti, energetice a v řemeslných dílnách. Mezi nimi přichází i p. Jakub Klimeš, truhlář a dlouholetý člen svazu hasičstva. V měsíci prosinci 1945 se schází pár dosídlenců pánové Pešek, Sklenička, Chromý, Lískovec, bratři Linhove a někteří další a zakládají nový český sbor dobrovolných hasičů ve Frymburku.

Přebírají od odcházejících, nebo odsunutých německých obyvatel do své péče požární zbrojnici s celkem chudým vybavením. Pár hadic a přenosnou motorovou stříkačku DKW 8, několik opasků a sekerek. Žádné pracovní uniformy. Protože nejsou žádné zkušenosti z veřejné práce zde ve sboru a pro malý počet členů nebyl ustaven výbor hasičů, pouze velitelem byl zvolen p. Klimeš, který byl pověřen Místní správní komisí dělat zajišťovacího referenta, zajistil ve skladu domácí režné plátno a nechal u místního krejčího p. Klimenta ušíti prvé pracovní uniformy.

Hasiči se začínají scházet a cvičit. Učí se zacházet se stříkačkou a hadicemi a získávají prvé drobné zkušenosti z protipožární práce a prevence.

Rok 1946 – 1950

Na jaře roku 1946 zasahují u prvého požáru. Byla to zemědělská usedlost za obcí Přední Výtoň před státní hranicí. Později na tom místě byl postaven útvar Pohraniční stráže s názvem Spáleniště, který se dochoval do současnosti. V r. 1946  začal další příliv českého a slovenského obyvatelstva a tím i vzrůstá členská základna dobrovolného hasičstva. Proto bylo rozhodnuto na podzim r.1946 (přesné datum nebylo zjištěno) svolat členskou schůzi a zvolit řádný výbor DH. Prvý výbor se skládal :

• Jan Koclíř – truhlář se stal starostou
• Jan Linha –  byl zvolen jednatelem
• Jaroslav Pešek – zaměstnanec elektrických rozvodných závodů se stal strojmistrem
• Josef Linha – hospodářem
• a členy tehdejšího výboru byli Václav Vencl, Karel Hondlík – místní pekař a pan Telátko, který zastával v obci funkci pošmistra a další.

V roce 1947 byl do funkce starosty zvolen Jakub Klimeš a velitelem Jan Linha.

V tomto složení pracoval výbor do roku 1948.

Během období let 1946 až 1948 měli členové dobrovolných hasičů za sebou několik zásahů u požárů domů, lesních požárů, ale i rozsáhlé požáry rašelinišť v Černé v Pošumaví a u Světlíku. Hašení těchto požárů vždy trvalo několik dnů, a dostat se k nim bylo velice složité, protože nebyla k dispozici žádná technika, pouze koně s povozem.

Velkou pomoc prokázali členové Svazu československého hasičstva republice zejména v průběhu roku 1947 při přírodních pohromách. Na jaře došlo k nečekaným povodním, které svým neobvyklým průběhem způsobily velké hmotné škody. A právě díky pohotovosti a obětavosti hasičů na mnoha místech v republice umožnily rychlejší obnovení práce v postižených objektech. Stejně tak i katastrofální sucho, které způsobilo velikou neúrodu a vyvolalo značné zásobovací potíže. Došlo k mnohem většímu počtu požárů, které ohrožovaly i to málo, co se na polích urodilo a sklidilo. Jak obrovský vliv mělo sucho na zvýšení požárů, dokazuje statistika za roky 1946 a 1947. V roce 1946 vzniklo na území republiky 4708 požárů, se škodou více jak půl miliardy, stoupl v roce 1947 počet požárů na 7498 a škody se vyšplhaly na více jak jednu miliardu tehdejších korun.

V roce 1947 byla frymburská hasičská organizace pověřena ustavit požární družstvo v osadě Frýdava na pravém břehu řeky Vltavy, kde byla hasičská zbrojnice, ale prázdná. Vybavení bylo odvezeno neznámo kam. Družstvo bylo ustaveno a vybaveno stříkačkou PPS 6 z Blatné. Družstvo vedl Jan Vávře, Jan Šisler a František Lebeda.

V listopadu roku 1948 při výroční schůzi došlo ke změnám ve složení výboru.

• Jan Linha byl zvolen předsedou
• Jakub Klimeš místopředsedou
• František Bártík byl zvolen do funkce velitele, kterou vykonával dalších 23 let
• Ladislav Kalina jako strojník
• Jaroslav Pešek byl pomocný strojník
• Ostatní členové zůstali na dosavadních funkcích.

V této době byla velká snaha zakoupit jakýkoliv automobil,který by odpovídal potřebám hasičů, a aby byl sbor více akceschopný. Kupuje se auto zn. Chevrolet. To ovšem bylo v takovém stavu, že do Frymburku ani nedojelo a bylo proto vráceno majiteli zpět.

Od roku 1949 nastal intenzivní výcvik mužstva a výbor měl velké starosti s vybaveností hasičským materiálem, ale i technikou. Největší problém byla stále doprava k požárům. Jezdilo se koňským potahem a malým autobusem p. Talafouse, který byl místním dopravcem. Po vzniku Komunálního podniku ve Frymburku, který vlastnil malý nákladní automobil, se situace zlepšila.

V roce 1951, kdy již naplno běžela výstavba přehrady Lipno, byl požárnímu sboru přidělen skříňový vůz zn. HORCH. Bylo to trofejní vozidlo po německé armádě, částečně upravené pro hasičské účely. Tento vůz sloužil až do roku 1962. Po něm bylo frymburským hasičům přiděleno již přímo vyrobené požární vozidlo zn. MERCEDES. Toto vozidlo plnilo svůj účel až do roku 1974, kdy bylo nahrazeno novým vozidlem AVIA, které zasahovalo až do roku 1992, kdy bylo předáno tvořící se detašované stanici profesionálních hasičů ve Frymburku. Mimo uvedenou techniku byl v roce 1964 přidělen další vůz, cisterna PRAGA V3S, která sloužila až do roku 1980, kdy byla nahrazena novou cisternou ŠKODA LIAZ CAS 25. Taktéž i tento vůz byl předán při vzniku profesionální jednotky v roce 1992.

Z popudu funkcionářů dobrovolného hasičského sboru v Kaplici vznikla i Okresní hasičská jednota (OHJ) č. 83. Stalo se tak dne 13.ledna 1946 na první svolané hasičské schůzi v tehdejším okrese Kaplice.

Ze zápisu v pamětní knize :

Prvně v dějinách okresu Kaplice je zde česká hasičská jednota. Zahajuje se tím postup českého hasičstva až na historickou hranici vlasti, nový rozmach a nový krok do života v pohraničí.

První valná hromada OHJ č.83 se konala 4. května 1947. Pro rozlehlost okresu, jehož délka představovala více jak 60 km a pro lepší organizaci a přehlednost,  byly na této valné hromadě zřízeny tři obvody, jako menší organizační celky.

• I. obvod  Kaplice zahrnoval celkem 39 hasičských sborů.
• II. obvod Benešov nad Černou zahrnoval celkem 20 hasičských sborů
• III. obvod Vyšší Brod zahrnoval sbory Horní Dvořiště, Loučovice, Studánky, Frymburk, Frýdava, Rožmberk nad Vltavou, Suchdol, Herbertov, Horní Jílovice, Kovářov, Jenín, Bludov, Sejfy, Přední Výtoň, Přibrání, Mlýnce, Malšín, Rychnůvek, celkem 19 hasičských sborů.

Jsou zde uvedena záměrně všechna místa III. obvodu, kde hasičské sbory vznikaly, i když některé názvy dnes představují jen místopisný pojem, neboť osada, nebo obec již zcela zanikla.

OHJ č.83 měla 78 hasičských sborů a dosti početnou členskou základnu. Nadšení pro hasičskou myšlenku byla jedna věc, odborné znalosti pak druhá a možno říci, že kritická. Jen málo členů prošlo nějakým školením a výcvikem. Proto OHJ č.83 přikročila ve své době k nákladnému činu a vydala dne 30. listopadu 1948 vlastní Protipožární směrnice a připomínky okresní hasičské jednoty č.83. Směrnice obsahovala 16 jednotlivých kapitol a zahrnovala prevenci, pravidla taktiky při hašení požárů, vedení požárních útoků, hasicí přístroje a jejich použití,opatření proti plynům, úvahy velitele před nasazením hasičské čety, signály při požáru atd. Směrnice byla zaslána k proškolení všem ustaveným sborům. Tato směrnice se stala dobrým návodem pro členy a zejména pro funkcionáře a počítalo se v nich s teoretickou i praktickou částí výuky. Kladem bylo, že v tehdejší době bylo 95 % členské základny vycvičeno a připraveno plnit náročné úkoly v protipožární ochraně. I když se s dnešními směrnicemi a zákony nedají srovnávat, ukazuje snahu tehdejšího vedení OHJ č.83 připravit odpovědně každého hasiče.

Rozhodujícími mezníky v činnosti dobrovolných hasičů byly i okresní sjezdy. První se konal dne 17. srpna 1947 v Kaplici.

Ve slavnostním průvodu šlo více jak 1000 různě uniformovaných mužů a žen a kde i frymburští hasiči měli své zástupce. Při této příležitosti byl předán hasičskému sboru v Kaplici prapor, na který přísahaly všechny přítomné sbory. Součástí sjezdů byly i vzorové ukázky požárních útoků. Druhý hasičský sjezd se konal 31. července 1949 ve Svatém Janu nad Malší při příležitosti 50. výročí založení tamního hasičského sboru.

Ze slavnostního zápisu vyjímáme : Budiž naším heslem. Jednomu jen žáru-ohni, bratři, dejme svobodu, a to žáru lásky, věrnosti a oddanosti k vlasti, k národu!

Celkem se zúčastnilo 46 hasičských sborů. A tak probíhaly další okresní sjezdy až do roku 1960, kdy se okres Kaplice v rámci reorganizace spojil s okresem Český Krumlov.

Byly vydávány i hasičské noviny zvané Hasičské rozhledy, kde se ve výtisku ze dne 1.4.1949 píše, že hasičský sbor ve Frymburku velmi nutně potřebuje auto pro hasičské úkoly pro rozlehlost katastru a zároveň prosí o darování divadelních potřeb, protože na začátku roku 1947 se utvořil ochotnický soubor z řad členů požární ochrany ve spolupráci s místními občany. První hra s názvem „Mařenka z myslivny“, uvedena ještě téhož roku v zimě. Hrálo se v místním sále a aby se využil než ustoupí vodám budoucí lipenské nádrže, byla hned nacvičena další hra – opereta – „Hospůdka u Markéty“. Obě hry nacvičil a režíroval velitel Jan Linha.

Od ledna 1949 dochází v republice ke změně v administrativním rozdělení země. Těmto změnám byla podřízena i dosavadní struktura hasičské organizace. To i vyžadovalo zvyšování odborných znalostí členů jednotlivých sborů. Dosud znalosti byly na různé úrovni. Proto bylo rozhodnuto, že budou zřízeny krajské učiliště požární ochrany. První krajské učiliště bylo zřízeno již v roce 1949 v Českých Budějovicích.

Rok 1952 –  Významný den pro celé hasičstvo se stal 18.leden, kdy zástupci Československého svazu hasičstva obdrželi dekret , kterým byla hasičská organizace prohlášena za dobrovolnou organizaci celostátního významu ve smyslu zákona 68/1951 Sb. První celostátní konference se konala v Praze ve dnech 15.-16. března 1952. Jedním z hlavních úkolů konference byla otázka preventivní činnosti, neboť doposud chloubou hasičů bylo vykazování, u kolika požárů zasahovali. Konference také stanovila jednotný členský příspěvek v částce 20 Kčs ročně. Začíná výcvik nového požárního družstva, aby se mohlo zúčastňovat soutěží. Vstup do soutěží, tedy křest, prodělali frymburští na soutěži v Rožmberku nad Vltavou.

Rok 1953 –  Na počátku roku došlo k přejmenování celostátní organizace na Československý svaz požární ochrany a místní jednoty se přejmenovaly na Místní jednota Československého vazu požární ochrany a členům se přestalo říkat hasič a nazýval se požárník. Preventivní činnost nebyla všude jednotná a místy nahodilá. Chybělo systematické sledování příčin vzniku požárů. Začal vycházet odborný měsíčník s názvem „Požární technika“, určený především velitelům a funkcionářům požárních sborů k zvyšování jejich znalostí. Dosavadní tiskovina Hasičské rozhledy se přejmenují na Požární ochrana, k propagaci požární ochrany v řadách obyvatelstva. Vychází nový zákon 35/1953 Sb. o požární ochraně, s prováděcím nařízením nabývá účinnosti od 1.ledna 1954. Tento zákon platil až do roku 1957. Zákon zajišťoval provádění požární ochrany, zejména při výstavbě systému dobrovolných požárních sborů. Národní výbory podle tohoto zákona plánují a zabezpečují věcné prostředky, hradí náklady na jejich pořizování a udržování dobrovolných sborů a požárních hlídek.

Rok 1954 –  Praxe ukázala, že je nutné ve větší míře se zabývat preventivní činností. Proto bylo přikročeno k rozdělení vždy celého kalendářního roku na tři hlavní období, k nímž se zaměřovaly preventivní akce a propagace. Jednalo se o jarní úklid, ochrana úrody a lesů před požáry a topné období. I ve spolupráci s tehdejšími národními výbory se přistupovalo k organizování občanů do tzv. svépomocných hlídek, které převážně v noční době chránily úrodu na polích a ve skladech před požáry. Do této činnosti byla zapojována i školní mládež, zejména o letních prázdninách prováděly hlídkovou činnost na polích, v okolí železničních tratí atd. Prevence po velkých počátečních potížích stále více nabírala na aktuálnosti a potřebnosti.

Rok 1955 – soutěž v Kaplici, kdy již se naši probojovali do okresního kola.

Rok 1956 –  V září 28 a 29. se schází I. celostátní sjezd Československého svazu požární ochrany. Dokumenty, které z tohoto sjezdu vzešly, jsou již silně prodchnuty budovatelskou činnosti a je do normální požárnické práce stále více vnášena politická ideologie KSČ a prakticky zasahuje všechny oblasti při budování socialismu. Přesto závěry sjezdu přináší i pozitiva při plnění úkolů.Je dán ještě větší prostor preventivní činnosti, která se v tomto období těsněji spojuje s celou činností požárních sborů. Vyhlášená akce „Zvyšujeme požární bezpečnost“, která byla organizována jen v průběhu jarního úklidu se rozšířila i na další období roku, tzn. Na období ochrany úrody a lesů před požáry a na topné období v podzimních a zimních měsících. V průběhu těchto akcí se konají pravidelné preventivní prohlídky. Prohlídkové skupiny začínají vést řádnou evidenci požárních závad a určovat termíny jejich odstranění. Národní výbory se stále ve větší míře začínají věnovat závěrům těchto prohlídek a přijímají opatření k odstranění nedostatků.

Rok 1956 byl rokem zlomovým a pro nás i náročným. Ve Frymburku bylo uspořádáno okresní kolo soutěže požárních družstev. V této soutěži již také poprvé vystoupili naši žáci a obsadili první místo. Tato akce byla sledována občany Frymburku  a velmi přispěla k propagaci požární ochrany, zejména mezi mládeží. Přihlásilo se do našich řad mnoho mladých lidí a někteří jsou hasičině věrni dosud. Pokoušeli jsme se i o nábor a výcvik žen, ale moc úspěchů jsme neměli. Následuje období, kdy se členové sboru ve vedoucích funkcích často střídají, což nepřináší většího efektu na činnosti a rozvoji svazu. V tomto období se ve funkcích střídají členové jako Milan Kostka, Josef Dorovín, Josef Stašák, Otakar Mertl, Bohumil Holát, Josef Mrázik a další. Část viny na částečné stagnaci byl i na straně tehdejšího Národního výboru, který o práci tehdy již né hasičů, ale požárníků nejevil žádný zájem.

Rok   poč. požárů    vzniklá škoda     zraněno   usmrceno  poč.požárů zal.dětmi

1956   5742            120,493,667 Kč     589 osob, 101 osob

1957   5073            106,263,357 Kč     512            73                    741

1958   4430              91,498,245 Kč     433            58                    565

1959   6253            142,524,696 Kč     706          109                    826

1960   5246            113,417,588 Kč     642          102                    658

Rok 1960 –  11.července přijímá Národní shromáždění novou ústavu naší republiky. Která je přejmenována na Československou socialistickou republiku. Dochází i k územní reorganizaci. V tomto roce se schází i II. sjezd Československého svazu požární ochrany a to v Praze ve dnech 26 až 28 září.

Po sloučení okresů Kaplice a Český Krumlov nastává i větší snaha okresních orgánů o vybavení požárních sborů lepší a účinnější technikou. Hlavní zásluhu na tom má i tehdejší náčelník požární inspekce Josef Dušek a velitel požárního útvaru v českém Krumlově Jaromír Urban.

Rok 1966 –  dosavadní předsedou Mertl, místopředsedou Bártík

Volby nového výboru:

• Holát Bohumil – předseda
• Bártík František – velitel
• Koryťák Josef – preventista
• Mertl Otakar – hospodář
• Konečný František – jednatel
• Olšiak Ladislav – referent mládeže
• Dojčan Vendelín – kulturní referent
• Jedličková Berta – členka výboru
• Šuník Jan – člen výboru

Revizní a kontrolní komise:

• Šisler Jaromír
• Surmin Michal
• Kostka Milan
• Mrázik Josef

Rok 1967 –  Výbor moc nepracoval ač plán činnosti na tento rok byl bohatý, ale podle zápisů ze schůzí se moc neplnil. Hlavně neplnil své úkoly předseda Holát. Proto bylo rozhodnuto zvolit výbor nový a to se uskutečnilo na výroční schůzi dne 17.12.1967.

• Mrázik Josef – předseda
• Bártík František – velitel a člen pléna Okresního výboru ĆSPO v Č.Krumlově
• Koryťák Josef – preventista
• Dojčan Vendelín – referent pro výchovnou práci
• Konečný František – jednatel
• Mertl Otakar – hospodář
• Olšiak Ladislav – referent pro materiálně technické yabezpečení
• Dorovín Josef – referent mládeže
• Jedličková Berta – členka výboru
• Kostka Milan – člen výboru

Revizní a kontrolní komise

• Šisler Jaromír
• Surmin Michal

Rok 1968 –  11.01. – požár finského domku v Přední Výtoni – naše družstvo bylo velmi dobře hodnoceno při zásahu. Dlouholetý člen Martin Job byl navržen na udělení pamětní plakety k 50. výročí vzniku ČSR, za jeho zásluhy v II. odboji

Rok 1969 –  požár v Horní Plané – velká panika – požární vozidla nemohly volně projíždět a zásobovat dováženou vodou zasahující jednotku.